Věčný námět mnoha analytických a marketingových blogísků. Případovka do šuplíku nebo skutečně užitečná věc? Co na to Digitální architekti?
Dá se, ALE bez souhlasu uživatele k udělení polohy z prohlížeče k ničemu. To je v post-GDPR době docela problém, jednak z pohledu citlivosti uživatelů na sdílení těchto údajů a zároveň nalezení správného účelu zpracování osobních údajů. (toto zatím nemáme ověřeno případovou studií, neboť jsme zatím nenašli klienta, který by měl ochotu řešit právní náležitosti tohoto problému) Samozřejmě se najdou i tací, kteří trvdí, že se v tomto případě nejedná o zpracování dle GDPR, to však nechám na posouzení každého.
A teď v detailu, pro ty koho problematika zajímá.
Co je geolokace?
Geolokace je technika na základě níž se určuje poloha uživatele/resp. jeho zařízení. Můžeme se setkat s geolokací dle IP adresy, geolokací dle WiFi, které jsou v dosahu uživatele, či telefonních vysílačů, případně samozřejmě ta nejpřesnější geolokace pomocí GPS.
Na internetu existuje množství služeb s nejrůznější podobu API rozhraní, které nabízí geolokaci dle IP. Většinou to funguje tak, že disponují databází IP adres, u kterých evidují množství údajů mimo jiné pravděpodobnou polohu zařízení, které tuto adresu používá. Mezi některé lze uvést například: https://ipinfo.io/; https://www.geoplugin.com/ ; či https://ipstack.com/.
Geolokaci dle WiFi či mobilní sítě nabízí především Google ve své Geolocation Maps API, která velmi nedávno prošla rozsáhlou změnou spolu s celým Google Maps API.
K čemu my geolokace návštěvníka je?
No teď si možná říkáte: K čemu mi informace o poloze uživatele bude? To nejběžnější diskutované využití je pro doplnění informací o počasí v dané lokalitě a následné sledování vlivu na nákupní chování. Dále mohu řešit například spádovost svých zákazníků, tedy odkud vlastně jsou.
Je potřeba si uvědomit, že geolokaci dělají i samotné analytické nástroje, např. Google Analytics, který standardně informace o přibližné poloze návštěvníka ve svém rozhraní nabízí.
Geolokace a její omezení pro české poměry
Zní to krásně že? Ale má to svá velká ALE.
Geolokace dle IP je velmi nepřesná (při testu nám například některé adresy hlásila jedna databáze v Brně, druhá v Ústí nad Labem, přitom zařízení bylo reálně v Plzni) a vy bez získání údaje z prohlížeče s povolením uživatele s tím nejste schopni nic dělat.
Geolokace dle IP dle výše uvedeného na poměry ČR není ve finále schopná “trefit” ani kraj návštěvníka. Samozřejmě ona bude v x % správná, ale vy nemáte šanci poznat případy, kdy je úplně špatně.
Geolokace dle IP v českém prostředí naprosto selhává u zařízení připojených přes mobilní internet. Zde prakticky s jistotou dostanete odpověď, že uživatel je v Praze.
Tak co s tím?
Je tu možnost zeptat se prohlížeče uživatele, kdepak se nachází. Jedná se o funkci geolocation, která používá HTML 5 geolokaci od společnosti Mozilla (více zde https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/API/Geolocation). Dostupnost a kompatibilita této funkce v prohlížečích je možné zjistit zde https://caniuse.com/#feat=geolocation. Tuto funkci používají například Google Mapy či většina map na internetu. Taková stránka se uživatele v levé části adresního řádku zeptá “Povolit stránce získat moji polohu?” a uživatel má možnost Povolit či Zakázat (liší se dle prohlížečů). Toto je však možné pouze u zabezpečených stránek a myslím, že je škoda mluvit o narušení, které to může přinést do user experience uživatele (nutno otestovat na konkrétních případech).
Pokud si to představíme bude to působit velmi zvláštně, když na nějakém blogísku budu dotázán na udělení souhlasu ke zjištění polohy bez předchozího varování. Proč?
Geolokace a GDPR
Tento názor neberte jako právní rozklad ale spíše jako ukázku férového jednání, které v Digitálních architektech zastáváme. Pokud používáme IP uživatele – tedy dle určitých výkladů GDPR osobní údaj – k zjištění polohy uživatele/zařízení – tedy dle určitých výkladů GDPR opět osobní údaj, pokud ne dle GDPR tak alespoň dosti citlivý údaj jako takový – bylo by vhodné ho o tom informovat a nebo tento údaj použít až ve chvíli, kdy to má pro uživatele smysl.
Pár chytrých hlav v Digitálních architektech se dalo dohromady a vymysleli jsme několik možných nápadů na řešení této problematiky:
- Jednoduché by to mohlo být u společností zabývajících se například pohostinstvím či dalšími službami, mohu na webu nabídnout mapu poboček, provozoven a přidat funkci “najdi nejbližší pobočku” pokud uživatel tuto funkci využije provedu geolokaci, v první řadě dle prohlížeče pokud odmítne tak mohu dle IP a v případě potřeby přidám údaj o počasí – velká otázka jak ošetřit v ochraně údajů, ale už to není řekněme úplně jako pěst na oko
- Obdobně u eshopů – mohu najít nejbližší místo vyzvednutí, nejbližší pobočku apod.
- V případě B2B či podobných služeb, kde dojednávám schůzky mohu uživatelům nabídnout možnost dojednat schůzku online spolu s funkcí plánování trasy
- Či nabídnout prakticky bezvýznamnou funkci, jak daleko je nejbližší pobočka
Asi tušíte, kam tím míříme. Řešíme hlavní trigger, který by spouštěl daný dotaz na polohu.
Jak tedy implementovat geolokaci a počasí do webové analytiky?
Již jsme si vysvětlili, jaká omezení a problém,y z počátku na první pohled velmi zajímavá věc jako geolokace, přináší. Pokud jsme vás neodradili a chcete tuto funkci na vašich stránkách implementovat doporučujeme učinit tak přes Google Tag Manager.
Zde si ukážem, jak to udělat:
- Budeme potřebovat jeden Custom HTML tag, který vše udělá za nás a vloží do dataLayer výsledné hodnoty
- Trigger, který tento tag spustí, pro naše potřeby testování si vystačíme s All Pages
- Výsledné hodnoty můžeme následně odeslat například jako Custom Dimension do Google Analytics
Velmi nedávno pan Martin Kašpar představil svoji geolokační API. Ta využívá velmi zajímavé metody a to využití více zdrojů pro určení lokality. Více o tom sám mluví ve svém příspěvku . Rozhodli jsme se ji tedy využít a doplnit o možnost získání lokality z prohlížeče uživatele.
Celý skript pak funguje tak, že pokud je web nezabezpečený přejde rovnou ke geolokaci dle IP neboť geolokace dle prohlížeče zde není možná.
Pokud je připojení zabezpečené nejprve se zeptáme uživatele, zda by nebyl tak hodný a svoji polohu nám nesdělil. Pokud nás pošle ke všem čertům, obrátíme se na geolokaci dle IP stejně jako v prvním případě.
Custom HTML tag – CU.geoWeather
Samotný Custom HTML tag vypadá takto a doporučujeme ho pojmenovat například CU.geoWeather. Do něj vložíme kód, který naleznete zde.
Jako trigger použijeme již zmiňované All Pages.
DataLayer variables
Před tvorbou Event tagu je potřeba si ještě připravit další proměnné. Přes Custom Variables si půjčíme uvedené proměnné z dataLayer.
Nastavujeme následující Data Layer Variables
DLV.weatherTemperature – weather.temperature
DLV.weatherMain – weather.main
DLV.weatherDescription – weather.description
DLV.weatherStation – weather.station
Trigger – event.Weather
Trigger pro tento tag je event.Weather, který se spustí pokud se v dataLayer objeví událost weather. Kde si dovolíme udělat podmínku, že pokud teplota nebyl nalezena trigger se nespustí.
Session Custom Dimension – Temperature
Potřebujeme nastavit ještě Custom Dimension v Google Analytics, tu nastavujeme na typ Session, který zpětně celé návštěvě přiřadí tuto dimenzi (pokud by se tedy geolokace dělala až hlouběji při procházení webu tato dimenze bude přiřazena zpětně k celé návštěvě).
Non-interaction Event tag – GA.event.Weather
Následně použijeme non-interaction Event tag, který odešleme s Custom Dimension nastavenou na Session Type – je tedy zpětně přiřazena celé uživatelově návštěvě a zároveň neovlivňuje Bounce Rate teda míru opuštění. Event tag nazveme například GA.event.Weather.
A samotné nastavení tagu, které pošle informace o počasí jako událost a následně teplotu jako Custom Dimension, vypadá následovně.
Samozřejmě můžete údaje o počasí využít i jiným způsobem toto je pouze modelová ukázka.
Vše by mělo fungovat a výsledek uvidíme v Google Analytics.
